Novinky

Daniel Krob – Magic Guitar – Recenzia

Posted on 1.5.2013 by  | Leave a comment
Dan Krob BOOKLET_150x155
Daniel Krob, ktorý sa zúčastnil nahrávania takých albumov, akými bol arakainovský Thrash the Thrash alebo kreysonovský Anděl na úteku, sa po svojom comebacku, hlási tento rok s druhým albumom. Na rozdiel od prvého, kde sme mali možnosť počuť skladby, ktoré sa nevmestili na albumy daných kapiel, tento krát ide na to iným spôsobom.
Na tomto diele sa chopil akustickej gitary a dáva nám možnosť nahliadnuť do hlbín svojej duše, vďaka dvanástim inštrumentálnym skladbám. Každá z nich ma svoj príbeh a každá vznikla v rôznom období. Medzi najstaršie patrí September 85, ktorá vznikla v roku 1985 a jej inšpiráciou bolo vtedajšie zemetrasenie v Mexiku alebo moja najobľúbenejšia Christmass, ktorú Daniel napísal, keď počas Vianoc musel ostať v kasárňach v rámci vojenskej služby. Učarovala mi hlavne vďaka svojej melodickosti a zvláštnej atmosfére.
K tým novším patrí After the Rain, ktorá vznikla v štúdiu počas nahrávacieho procesu, no ale mne najviac učarovala dvojka Reunion, ku ktorej Daniela inšpirovalo stretnutie so sestrou po 40 rokoch a ako prvá sa objavila na youtube. Táto je ako stvorená na relaxáciu a romantické večere.
V závere ma upútala hlavne Fantasia, ktorá mi pripadá oproti ostatným pomerne zvláštna a pekný záver v podobe Peace of Mind.
Myslím si, že Magic Guitar je príjemné spestrenie Danielovej diskografie. Ak si potrebujete oddýchnuť od hard/heavy gitár, máte chuť príjemne zrelaxovať, poprípade trpíte nespavosťou tak daný nosič je tou správnou voľbou :-)
Lineup:
  • Gitara, aranže – Daniel Krob
Tracklist:
  1. Ocean Soul
  2. Reunion
  3. Sunny Day
  4. Christmas
  5. Consonance
  6. September 85
  7. Way Home
  8. After the Rain
  9. Our World
  10. Seven Torches
  11. Fantasia
  12. Peace of Mind
Rok vydania: 2013
http://www.metalmania-magazin.eu

Daniel Krob natočil instrumentální album a podpoří na turné Citron

Daniel Krob se v loňském roce úspěšně vrátil na podia. S Alešem Brichtou na koncertech ARAKAIN memorial exceloval v kultovních skladbách „Proč“, „Amadeus“ a „Šeherezád“. Za zraněného kytaristu skupiny THE SNUFF odehrál s kapelou její jarní turné a v jejich videoklipové skladbě „Boxed In“ nahrál sólo. Se svým vlastním triem v Praze předskočil slavným GOTTHARD a na podzim si užil společné turné se skupinou HARLEJ. Během kterého na podiích po celé republice představil svůj pěvecký a kytarový potenciál. V současnosti dotočil svůj autorský projekt instrumentální CD, které vyjde na přelomu února a března v němž odhalí kytarové skvosty zahrané na klasickou kytaru. Daniela Kroba můžete letos živě vidět na turné se skupinou CITRON, kde bude doprovázen profi bubenickou mlátičkou Marty Voděrou (ex-Brichta band, Dirty Game, Proximity) a Standou Jokielem na basu. V této sestavě se rovněž představí na festivalu METAL FEST v Plzni a MASTER OF ROCK ve Vizovicích, kde bude hrát na velkém podiu v den svých narozenin. Slovenské fanoušky Daniel Krob rozpálí na slovenském Tour s ARAKAIN Memorial.

Motýl jako symbol naděje – rozhovor z roku 2000 o pátraní po ztracených dětech

Za hudebním projektem Motýl, zabývajícím se problematikou ztracených českých dětí a mladých lidí, se ukrývá bývalý kytarista Arakainu a Kreysonu, zpěvák  a hudební skladatel Daniel Krob. Ten právě dopilovává poslední detaily svého prvního sólového alba MOTÝL, jež vychází 4. září 2000.

Propojení hudby a problematiky ztracených dětí. Jak tě to napadlo?

DK: V českém hudebním světě se pohybuji už delší dobu, ale pořád jsem
nevěděl, kde najít inspiraci pro něco sólového. 6.á8.1988 se ztratila
v Plzni kamarádka mé přítelkyně Pavlína Braunová. Hrávala s
českobudějovickou kapelou Minesengři a jezdila na zkoušky  a koncerty  vlakem nebo
autobusem. Jednou to zkusila stopem a od té doby už ji nikdo nikdy neviděl.
V tu dobu už jsem skládal písničky a na svět přišla skladba Motýl, vcelku
okrajově inspirovaná tehdejší událostí. Strašně dlouho mi tahle
písnička ležela doma v šuplíku, až se před čtyřmi lety stala v mém okolí další tragédie.
Bratr organizátora festivalu v Hustopečích Andreje Pazderky, kde jsem hrál, 16letý Přemek,
se pár dní po svých narozeninách ztratil. Mezi dvěma obcemi po šesté večer
a jeho doklady zůstaly doma. Ani jeho se nepodařilo dodnes vypátrat. Tenkrát
jsem byl tímhle příběhem otřesen, ale pořád jsem ještě neměl ten správný
impuls, začít se tímto problémem hlouběji zabývat. A pak to přišlo.

Celý článek